David Michael

Ateliér je místem, kde se potkává ticho s hlukem velkoměsta. David Michael tu tráví dny mezi plátny, tubami barev, štětci a sklenicemi, v nichž se pomalu rozpouští pigmenty. Hlavní slovo tu má světlo, které dopadá na jeho obrazy a vrhá na ně další vrstvu, vrstvu stínu.

Na největším plátně se rýsuje temná silueta, jakási pohádková postava vystoupivší z pozadí. Stojí před ní tvůrce sám, zády k nám, a hledí na dílo, jako by očekával odpověď. Mimo ateliér ho zastihneme na balkoně nad rušnou ulicí, kde se mu hlavou honí nové nápady a kde město hraje svou nikdy nekončící partituru.

Fotografie zachycují tichý rituál práce: pečlivě uspořádané štětce v jednom z koutů, rozložené barvy na pracovním stole a odpočinek v křesle, než se zase vrátí k rozdělanému obrazu. Žádná póza, jen člověk, který žije tím, co dělá.